Zamysleli jste se někdy nad tím, z kolika součástek se skládá osobní automobil? Že má čtyři kola, volant, karosérii, stahovací boční okna a také motor, to jsou úvahy vysloveně dětské, ale nahlédneme-li hlouběji do útrob vozidla, měli bychom si uvědomit, že se tu objevují velmi složité součásti, které byly lidem známy již před mnoha desítkami let, v podstatě od doby, kde na cesty vyjel první automobil. Jednou ze základních komponent automobilového motoru je kliková hřídel. Jde o nesmírně důležitou a zásadní součástku, bez níž by byl běžící motor jen modelem pro hraní. Kliková hřídel přenáší přímočarý vratný pohyb motorových pístů na otáčivý pohyb kol, tím pádem se může vozidlo pohybovat dopředu nebo vzad, podle toho, jaký převodový stupeň zvolíme v automobilové převodovce.
Že jde o velmi složitou součástku, prokazuje její tvar, však také výroba těchto hřídelí patří ve strojírenství k těm nejnáročnějším činnostem. Ovšem co je také důležité zmínit, je materiál, ze kterého se kliková hřídel vyrábí. Uvědomte si, že vše začíná v hutích (pokud si odmyslíme těžbu nerostů). V kovohutích se zhotovují polotovary pro výrobu ocelových výrobků a pro zhotovení klikových hřídelí je zapotřebí speciální ocel třídy 15, s vysokým obsahem legujících prvků niklu, chromu a hliníku.
Tato ocel vykazuje mimořádné mechanické vlastnosti, je velmi odolná vůči opotřebení, což je u klikových hřídelů zásadní. Značné mechanické namáhání musí tato ocel snášet desítky let i při hustém automobilovém provozu. Tato ocel se označuje také symbolem 1.8550 a dle České státní normy ji známe pod označením ČSN 15 340. Legujícími prvky jsou tu kromě uhlíku chrom, hliník, nikl, molybden a také křemík a mangan. Nevýhodou této ušlechtilé legované oceli je obtížná svařitelnost, proto se s ní také pro svařence vůbec nepočítá.