Můj otec si vždycky dával záležet, aby jeho práce byla dokonalá. Můj otec byl perfekcionista a taky to šlo na něm vidět. Nikdy nešel nikam špatně oblečený anebo v práci opravdu pracoval skoro za dva. Proto ho měli všichni zaměstnanci velmi rádi. A někdy jsem si říkala, že bohužel mého otce asi možná využívají v práci, protože otec byl v práci kolikrát i hodně dlouho přesčas. Nebylo výjimkou, že ani třeba například na Vánoce otec nebyl doma. Mě to někdy přišlo, že otec buďto od naší rodiny chce utéct, nebo je takový workoholik, že je to až neúnosné. Taky to nakonec dopadlo tak, že se po čtyřech letech maminka s otcem rozvedla. Mě v té době bylo už asi dvanáct let, takže jsem to nesla docela těžce. A byla jsem na otce zvyklá, i když byl velmi často pryč, a to v práci. Na jednu stranu jsem chápala, že otec chce mít všechno dokonalé. A taky hodně pracuje, že vydělává peníze pro rodinu.
Ale na druhou stranu mi ale chyběla otcovská láska. Můj otec potom jako poslední práci měl ve firmě, kde dělají průmyslové keramické komponenty. Myslím si, že tyto keramické komponenty cerazur se vyrábí tak, aby vydržely opravdu velkou zátěž. Kompozitní materiály taky se vyrábějí například pro různé firmy, které pracují ve stavebnictví anebo taky s různým interiérem.
Kompozitní materiály otec taky vyráběl kvůli tomu, že ho to bavilo. Nicméně pokud se ale jedná o kompozitní materiály cerazur, tak otec v tom byl opravdu profík. Byl opravdu nejlepší v práci a myslím si, že nebýt otce, tak kompozitní materiály nejsou tak kvalitní, jaké byly. A právě keramika cerazur jsou taky v dobré kvalitě a nebojím se říct, že snad i nejlepší. ne nadarmo otce všichni vychvalují. A zajímalo by mě, jestli to otec vážně dělá tak, že ho to baví a dělá to pro sebe. nebo se chce násilím jen zalíbit ostatním? Kdoví, otec nic sám neřekne.
