Dnešní svět je podle mnohých považován za zkažený. Žijí s přesvědčením, že dřívější doba byla o dost lepší a dali by vše za to, aby se do ní mohli vrátit. Doba se mění a s ní se změnilo i mnoho dalších věcí v každodenním životě. Má to své výhody a nevýhody tak, jako vše. Ale vše má i svou světlou stránku, včetně této doby. Jen jde o to, abychom pozorně koukali, když chceme krásu tohoto světa spatřit. Můžeme se jít projít kamsi do přírody, kde nás nebude rušit obvyklý městský ruch, ale naopak tam budou jen v tichu prozpěvovat ptáčci, kteří poletí kolem, můžeme poslouchat šum potoka, který protéká lesem, možností je mnoho, krása je všude, jen ji musíme chtít vidět.
To, jak je město postavené a nastavené, aby v něm fungovalo vše, jak má, to se dá též považovat za krásu. Za krásu dnešní moderní technologie, za krásu pokroku ve vývoji dnešního moderního světa a doby, kterou moc lidí rádo nemá. Další krásou tohoto světa jsou i lidé. Stvoření, která se vyvíjela po miliony let. Každý člověk je svým způsobem krásný. Nejde jen o krásu vnější, jak Vás napadne jako první, ale také o krásu duše.
Vzhled příliš neovlivníme, jde z velké části o genetiku. Ale naše chování, s tím se už ledacos dělat dá. Mnoho osob je krásných zvenku, ale vevnitř to je hrůza. Nemají žádný charakter a zkrátka jako osobnost se příliš neprojevují. Mít krásnou osobnost znamená mnohem více než mít jen krásné tělo. K čemu by nám také bylo krásné tělo bez duše, že? Samozřejmě, že bychom všichni měli pečovat o svůj zevnějšek, abychom byli krásnější, ale většinu bychom měli nechat na naší přirozenosti a raději se zaměřit na to, jak se během dne projevujeme naším chováním, reakcemi a podobně. Je to o dost důležitější než ploché bříško či svalnaté ruce. Měli bychom na to myslet každý den, tak to alespoň zkuste.
